z programu hry:

Inscenace se volně inspiruje poetikou lidového pouličního divadla, nevychází ale z žádné konkrétní literární, výtvarné či scénické předlohy. Nejsilnějším prvotním podnětem k jejímu vzniku byl mlhavý pocit děsu z běžných a všedních věcí, které nás obklopují, věcí tvářících se nevinně jako naši služebníci, obsahujících však v sobě jednu z nejbídnějších forem smrti.

Maňásek má moc zobrazovat věci tak groteskní, fantastické a temné, že by je živý herec za živa nebyl nikdy schopen vyjádřit. Tělo této tzv. loutky tvoří lidská část těla – nebo naopak - část lidského těla – ruka – se transformuje do postavy, která vytváří iluzi samostatně jednající bytosti. Tyto proměny a vztahy mezi částmi a celky živé a iluzivní hmoty vzbuzují nepojmenovatelný úžas, přitahující i odpuzující současně.