Líšeňské ostatky
Líšeňské ostatky se konají od roku 2012 díky tvůrčí spolupráci Národopisného souboru Líšňáci a Divadla Líšeň. Znovuobnovená tradice navazuje na dlouhou a slavnou řadu masopustních veselic z 18. a 19. století, která byla přerušena až první světovou válkou. Z této tradice je možné čerpat díky sběrateli líšeňských zvyků Františku Svobodovi (1883 – 1962), který zaznamenal ostatkový protokol, texty i melodie masopustních písní.
Slavnost se těší velké účasti publika (až 2 000 lidí), účastní se jí několik souborů a zhruba 100 účinkujících.
Ostatky se konají vždy v sobotu před popeleční středou, která znamená začátek půstu.
Typické pro Líšeňské ostatky je propojení krojované a maškarní části do jednoho dne (v minulosti chodily maškary až na druhý den po krojovaných). Maškarní část je pojatá jako výzva k sousedské spolupráci – možnosti společné tvorby místních. Líšeňští si vyrábějí masky a kostýmy, po večerech se scházejí a zkouší masopustní muziku či sepisují hříchy, za které bude popraven medvěd.
Ostatky pořádají Národopisný soubor Líšňáci, Divadlo Líšeň, Líšeň sobě a Kulturní centrum Líšeň. Finančně zajišťuje MČ Brno-Líšeň a statutární město Brno.
