Putyin síel a beseda s Pavlou Dombrovskou a Miladou Boráros v Szombathey
PUTYIN SÍEL – Putin lyžuje /hra o zrození vraha/ v Maďarsku na festivalu MonoBáb v Szombathely
V postsovětském prostoru se vyznění hry Putin lyžuje /hra o zrození vraha/ v čase významně proměňuje a „bohužel“ i po patnácti letech inscenace neztrácí na aktuálnosti. Také v následných besedách s publikem vzrůstá potřeba osobního sdílení společných obav i nadějí. V průběhu let vnímáme znepokojivé i nadějné proměny v jednotlivých zemích, s nimiž sdílíme historii sovětské okupace. Například na jaře na Slovensku, přestože jsme v Žilině (Stanica Žilina – Zárečie) měli plno a publikum bylo nadšené, stálo to odvážnou produkční zablokovaný profil na sociálních sítích. A tísnivý pocit vyvolalo zrušení dopolední akce pro školy. Vedení školy dostalo strach a představení i debatu prostě zrušili. Naopak v Maďarsku, kde jsme od začátku roku hráli již podruhé /poprvé v dubnu v Zalaegerszegu Hygienu krve/, bylo posilující vnímat vzrůstající zájem o věci veřejné i politiku. Jakoby s popularitou opozičního hnutí Pétera Magyara sílila i šance, že po nekonečných patnácti letech Orbánovy vlády nastane změna. Koncem června jsme se do Maďarska vrátili, tentokrát s hrou Putin lyžuje, kterou jsme uvedli na festivalu v Szombathely.
Děkuji za recenzi Ölbei Lívia / která výstižně pojmenovává smysl i detaily hry, přestože ve stanu, který se ve třicetistupňovém vedru podobal spíše akváriu, se jednalo o hraniční fyzický zážitek pro herce i publikum.
„ … Lyrika, tragédie, groteska, absurdita
V představení Putin lyžuje se mísí lyrika, tragédie, groteska a absurdita. Když Putin lyžuje (protože „určitě lyžuje“, kdykoli má důvod se na veřejnosti neobjevovat) na nakloněné, v okamžiku na sjezdovku proměněné ploše stolu, diváci procházejí emocionální horskou dráhou – i díky hudbě založené na ruském a čečenském folklóru. Během jediné hodiny se zde střídá smích se slzami.
…..
Čím víc se příběh noří do hloubky, tím víc ohromují kabaretní scénky, herectví a práce s loutkami i předměty. Pár příkladů: jak se stylizované plošné loutky (oběti) proměňují v medaile a připínají se na uniformu – a to výhradně na místo nad srdcem.; jak se prsty ruky mění ve funkční nohy – a pak náhle v pavoučí končetiny, které působí směšně i hrozivě; nebo jak se na konci z šuplíku stolu, odkud předtím vyběhl Putinův labrador, náhle objeví červená růže na památku obětí….
….. Ve finále inscenace zazní v podání Pavly Dombrovské píseň (Čornyj voron / Černý havran) – legendární ruská lidová píseň, která se dočkala mnoha zpracování. Její hlas zní, jako by promlouvaly venkovské ženy z předchozích století. A přesto zní tady a teď.“
Přikládáme celý překlad recenze.
Po představení následovala beseda. Tentokrát byla se mnou. Povídali jsme si dlouho, ani jsme si nevšimli, že se setmělo. Besedu s překladem Milady Boráros přikládáme také.
Děkuji Miladě Boráros za veškerou podporu, překlad textu inscenace do maďarštiny i překlad besedy.
Děkujeme Katě Csató, ředitelce loutkového divadla Mesebolt za pozvání a celému organizačnímu týmu festivalu za milé přijetí i všestrannou podporu.
Akce se uskutečnila díky podpoře Visehrad Fund.
Pavla Dombrovská
Ruský deník: bonus z Česka na prvním MonoBáb Festivalu pořádaném divadlem Mesebolt v Szombathely
Ölbei Lívia | 29. června 2025
www.artlimes.hu
Závěrečné představení prvního MonoBáb Festivalu v Szombathely, který pořádá loutkové divadlo Mesebolt oslavující 30 let své existence, bylo skutečným bonusem – a to nejen proto, že šlo o jedinou inscenaci s více herci. Divadlo Líšeň (Česká republika, Brno-Líšeň) uvedlo představení Putin lyžuje, určené pro dospělé publikum. Putin lyžuje – a diváci se cítí jako na horské dráze.
Večer v 19 hodin se konečně ukáže, k čemu slouží vojenský stan postavený na trávníku za festivalovou promenádou: hostí představení Putin lyžuje brněnského Divadla Líšeň. Tato inscenace pro dospělé, která v rámci projektu Provokující divadlo podpořeného Mezinárodním Visegrádským fondem putuje po zemích V4, zcela zaplnila improvizované hlediště z lavic pro 90–100 diváků. Bez problémů by se mohly odehrát dvě reprízy. Tento „bonus“ – hra s více postavami – uzavírá MonoBáb festival. Kata Csató, ředitelka loutkového divadla Mesebolt, se na závěr loučí s tím, že soubor je zván i na příští rok. Kdo letos představení nestihl, může doufat, že v roce 2026 se mu podaří ho vidět.
Ale teď zatím vcházíme do stanu, který působí jako akvárium z matného, opálově zbarveného plátna. Má rozměry 10×8×3,6 metru – už to samo o sobě vzbuzuje stísněný pocit.
Politkovská a dokumentární vrstva
Ruská novinářka Anna Politkovská (1954–2006), zavražděná na Putinovy narozeniny, má několik knih přeložených i do maďarštiny. Ruský deník, jenž investigativně sleduje, jak Putin buduje svou totalitní moc – se zvláštním důrazem na události v moskevském Divadle na Dubrovce, čečenskou válku a beslanské drama rukojmích – vydalo nakladatelství Athenaeum v roce 2018 v překladu Ádáma Sziebertha. Číst jej bylo zjevením – částečně i kvůli znepokojivé povědomosti událostí.
Pavla Dombrovská, vedoucí Divadla Líšeň a společně se svým životním partnerem Ludkem Vémolou jeho zakladatelka, na základě Ruského deníku vytvořila scénář. Sama jej také čte. Její předčítání je věcné, v žurnalistické přesnosti vášnivé a působivé, podpořené promítanými daty – tato dokumentární vrstva je jednou z rovin inscenace, kterou označuje za „politickou grotesku“.
Skvělé loutkové divadlo
Druhou vrstvou je fantastické loutkářství kombinované s živou hereckou akcí. Dialogy se na pozadí objevují v maďarském překladu. Jevištěm je starý, ošuntělý psací stůl se spoustou zásuvek a přihrádek, který nabízí množství funkcí. Pavla Dombrovská během následné diskuse, která se rozproudila díky neutuchajícím dotazům diváků, prozradila, že stůl je nalezený objekt – zachránili ho z balkonu jednoho přítele. (Tlumočení se ujala Milada Boráros.)
Představení je loutkovým divadlem v původním smyslu slova – rodinným divadlem. Luděk Vémola a Štěpán Vémola (syn Luďka a Pavly) jsou dva fenomenální loutkáři. Štěpán doslova vyrostl v této inscenaci (jeho roli předtím hráli dva jiní herci).
Lyrika, tragédie, groteska, absurdita
V představení Putin lyžuje se mísí lyrika, tragédie, groteska a absurdita. Když Putin lyžuje (protože „určitě lyžuje“, kdykoli má důvod se na veřejnosti neobjevovat) na nakloněné, v okamžiku na sjezdovku proměněné ploše stolu, diváci procházejí emocionální horskou dráhou – i díky hudbě založené na ruském a čečenském folklóru. Během jediné hodiny se zde střídá smích se slzami.
Čím víc se příběh noří do hloubky, tím víc ohromují kabaretní scénky, herectví a práce s loutkami i předměty. Pár příkladů: jak se stylizované plošné loutky (oběti) proměňují v medaile a připínají se na uniformu – a to výhradně na místo nad srdcem.; jak se prsty ruky mění ve funkční nohy – a pak náhle v pavoučí končetiny, které působí směšně i hrozivě; nebo jak se na konci z šuplíku stolu, odkud předtím vyběhl Putinův labrador, náhle objeví červená růže na památku obětí.
Začátek Ruského deníku
Ruský deník Anny Politkovské začíná (I. část: Smrt ruského parlamentarismu):
„7. prosince 2003. Den parlamentních voleb a zároveň den, kdy prezident Putin zahajuje kampaň za své znovuzvolení. Dopoledne se v jedné volební místnosti ukázal ruskému lidu. Byl v dobré, dokonce povznesené náladě a vypadal trochu nervózně. To bylo nezvyklé, protože obvykle má zamračený výraz. Tentokrát ale se širokým úsměvem oznámil přítomným, že jeho milovaná labradorka Connie v noci porodila štěňata. Vladimir Vladimirovič byl velmi znepokojen!“ štěbetala paní Putinová stojící za svým manželem. „Spěcháme domů,“ dodala. Spěchali k fence, která načasovala porod naprosto politicky dokonale – jako dar pro stranu Jednotné Rusko.“
Deník sleduje události od prosince 2003 do srpna 2005.
Aktualizace a závěr
Divadlo Líšeň hraje tuto inscenaci už 15 let – dnes už je do ní zakomponovány i informace o napadení Ukrajiny. Protože Anna by jistě na Ukrajinu odjela a referovala by odtamtud.
Ve finále inscenace zazní v podání Pavly Dombrovské píseň (Čornyj voron / Černý havran) – legendární ruská lidová píseň, která se dočkala mnoha zpracování. Její hlas zní, jako by promlouvaly venkovské ženy z předchozích století. A přesto zní tady a teď.
