PROBUZENÍ ZE SUTIN PO ČTVRTSTOLETÍ
Probuzení ze sutin po čtvrtstoletí
Divadlo Líšeň si připomíná pětadvacáté výročí od prvního Festivalu Divadla Líšeň.
První ročník nazvaný „Probuzení ze sutin“ vznikl s jasnou ideou – odvrátit chystanou demolici Dělňáku v Líšni, který od konce 80. let chátral v důsledku nedokončené rozsáhlé rekonstrukce. Na sklonku roku 1999, kdy se o něm dozvěděli členové divadla Líšeň, bylo o jeho demolici prakticky rozhodnuto poté, co líšeňská radnice nenašla pro zchátralý objekt využití.
V této situaci otevřelo divadlo Líšeň debatu nad možností obnovy kdysi věhlasného kulturního stánku a jeho navrácení původnímu účelu, se kterým jej dobrovolnicky vybudovali obyvatelé Líšně ve 30. letech minulého století – poskytnout prostor pro zázemí a rozvoj místního tvůrčího kulturního dění. Stanovisko radnice bylo nejednoznačné, ovšem zásadní bylo, že myšlenku obnovy Dělňáku přijal za svou tehdejší starosta Líšně Jiří Vondál.
Média zareagovala a problematiku kulturního líšeňského stánku zveřejnila a přenesla do povědomí celého Brna. Desítky dobrovolníků naplnily tunami suti, prachu a zbytků z „rozebraného“ původního vybavení domu několik kontejnerů, které zajistila městská část. Festival se uskutečnil 11. – 13. 10. 1999, během tří dnů se odehrálo několik inscenací divadla Líšeň a jejich přátel, uklizenou zříceninu vyzdobily výstavy. Dělňák navštívilo několik set hostů prvního Festivalu divadla Líšeň. I díky mediálnímu ohlasu se lidé začali o Dělňák zajímat a na sklonku téhož roku se na jednom ze zasedání zastupitelstva „těsně“ rozhodlo o tom, že dům bude zachován a opravován.
Ze spontánní akce se stala tradice líšeňských festivalů. Od roku 1999 do roku 2008 divadlo pořádalo v letních měsících v Dělňáku koncerty, divadelní představení, výstavy, filmová promítání a dílny, které vrcholily několikadenním festivalem. Postupně opravovaný dům poskytoval nezaměnitelnou a neopakovatelnou atmosféru několika set akcím, které se tu udály. Původní myšlenka zviditelnění a záchrany Dělňáku se rozšířila o další záměr – přivézt do Líšně významné evropské soubory, které divadlo potkávalo během svého účinkování na mezinárodních festivalech. Diváci tak mohli v Líšni zhlédnout (kromě tuzemských zajímavých kapel a divadel) soubory např. z Německa, Holandska, Francie. Jednotlivé ročníky festivalu dokumentovala Česká televize.
Během festivalů Divadla Líšeň se upevnily vazby mezi tvůrčími místními lidmi, spolky a organizacemi a čím dál intenzivnější spolupráce vedla ke vzniku iniciativy Líšeň sobě, další řady Festivalů Líšeň sobě, obnovení Ostatků, záchranu Zahrady Orlovny a dalšímu rozvoji společných aktivit zasahujících kromě kulturní oblasti i širší veřejný prostor.
Úspěšné úsilí o odvrácení demolice Dělňáku vnímáme jako významnou a inspirativní aktivitu, jako důkaz toho, že otevřená komunikace mezi občany a radnicí je možná a může pozitivně ovlivnit dění v obci – nalézt východisko ze zdánlivě neřešitelné situace.
Výstava mapuje první roky záchrany Dělňáku, začátek jeho rekonstrukce. Fotografie jsou z archivu Divadla Líšeň. Fotky z představení jsou dílem většinou Bořivoje Hájka.
Vernisáž výstavy Jak jsme líšeňský Dělňák probudili ze sutin.
Děje se v rámci Festivalu Líšeň sobě.
Poslechněte si rozhlasový dokument Andrey Hanáčkové z roku 2000 o naší snaze odvrátit demolici a inspirovat radnici i místní k opravě!