Sávitrí
Loutková stínohra o lásce a síle, překonávající zlý osud.
- Režie: Pavla Dombrovská
- Loutky: Eva Krásenská, Martin Ondruš
- Scéna: Jana Francová
- Hudba: Luděk Vémola
- Technické řešení loutek a světel: Luděk Vémola
- Pro děti od pěti let i dospělé.
- Délka představení 45 minut
O hře
Příběh na motivy staroindické báje z Mahábháraty pojednává o lásce a síle princezny Sávitrí, která vysvobodí svého muže ze zajetí smrti. Obrazy z barevných pohyblivých stínů na velkém plátně doprovází vypravěč-hudebník vlastnoručně vyrobenými, netradičními zvukovými instrumenty. Inscenace je inspirována orientálním divadlem a vytváří svébytný tvar.
Inscenace se od svého vzniku s úspěchem účastní festivalů v ČR i zahraničí. (Byla uvedena například v Belgii, Velké Británii, Německu, Rakousku, Španělsku, Itálii, Polsku, Turecku, Rusku na Ukrajině nebo na Slovensku.)
Na celostátní přehlídce Přelet nad loutkářským hnízdem v roce 2000 se umístila na prvním místě v divácké anketě a vyhrála putovní cenu Erik. V roce 2007 získala na mezinárodní přehlídce King Fairy-Tale v ruském Velkém Novgorodu cenu za nejlepší představení festivalu. V roce 2011 získala Sávitrí ceny za režii a hudbu, cenu za nejlepší představení pro děti a Cenu Jana Wilkowskiego v oboru loutkové animace na mezinárodním festivalu Spotkania v Toruni.
Technické podmínky
- čas na přípravu: 2hod
- délka představení: 50 min
- čas na demontáž: 1 hod
- tma
- prostor jeviště 4 x 4 x 2,5(výška) m
- jeviště (60-80 cm), nebo elevace pro diváky
- po domluvě je možno hrát bez elektrické přípojky
- v představení se používá oheň
- Více info pro pořadatele
Media KIT
Propagační materiály(plakát, program, foto)
Sávitrí: líbezná pohádka o ženské věrnosti
Jiří Salvet
MF Dnes
„…Líšenští vypravují způsobem u nás málo vídaným, totiž formou barevné stínohry, jejíž výraz jako by byl rozložen na hranici mezi divadlem a filmem.
Základ tvoří bílé plátno a důmyslná světelná soustava v zázemí, která umožňuje projekci obrazů, výtvarně ovlivněných orientální ornamentalikou. Figurální, zvířecí i geometrické motivy možná někomu připadnou jako oživlé perské koberce. Nedbá se na perspektivní zobrazení, přednost má abstraktnější pojetí s důrazem na fantazijní prvek. To dobře umožňují lyrické pasáže příběhu.
Herci-vodiči zůstávají skryti za plátnem. Před ním se pohybuje výhradně vypravěč a ten má nasazenou bílou masku, aby nerušil dojem odhmotněnosti. Kromě komentujícího slova, herecky podloženého výraznými gesty, doprovází vypravěč podívanou také hrou na originální nástroje, mezi nimiž lze rozpoznat strunné instrumenty, píšťalky, chrastítka, zvonky. Hudební složka inscenace přispívá k jejímu křehkému vyznění.
Sávitrí líšeňského divadla je příkladem tvorby, která se uskutečňuje mimo velké scény a která jejich produkci v některých případech překonává vlastní původností….“
Indická pohádka jako magická stínová loutkohra
Vít Závodský
Loutkář
„…důmyslným využitím rozličných světelných zdrojů (umožňujících rafinovanou hru světel, stínů i kaleidoskopických barev), jsou zezadu osvětlovány zhruba půlmetrové, ale i menší až titěrné javajky, ovládané složitým mechanismem táhel a páček…. iluzivní dojem je přitom velmi působivý, a teprve dodatečné všetečné nahlédnutí do zákulisí odhalí realizační jednoduchost a prostotu mnohých efektů. Některé lyricky líbezné výjevy výtvarně upomenou na filigránskou křehkost perských koberců a gobelínů, jiné se svou abstraktností málem blíží orfickým kosmickým vizím z obrazů Františka Kupky.
Zhruba hodinové představení divadla Líšeň provokuje diváckou fantazii, nabízí nevšední estetický i emocionální zážitek a v každém z nás otevírá dvířka do vysněného, průzračně čistého světa dětství.
