Beseda s divadelníkem a aktivistou Markem Kurkiewiczem po představení Putin lyžuje v Dzierzgoniu
Beseda po představení Putin lyžuje s Markem Kurkiewiczem a polskými diváky
Marek Kurkiewitz – zakladatel a režisér Teatru 3.5 w Dzierzgoniu, kulturní a společenský aktivista
Po představení se uskutečnila neformální česko-polská beseda. Diskuse propojila pohledy nezávislých divadelních tvůrců, politologicko-analytické vstupy moderátora Marka Kurkiewicze i historicko-společenské reflexe polských účastníků.
Inscenace Putin lyžuje
Zástupci Divadla Líšeň v diskusi přiblížili sedmnáctiletou historii inscenace Putin lyžuje, která vznikla na základě textů zavražděné ruské novinářky Anny Politkovské. Vnímatelný posun nastal v reakcích publika: zatímco v počátcích narážela hra v České republice na nepochopení a odstup, po anexi Krymu v roce 2014 se její přijetí proměnilo a s plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v roce 2022 se stala reflexí reality.
Tým Divadla Líšeň vysvětlil způsob své tvorby a práce – soubor nemá stálou kamennou scénu a hostuje na festivalech, v kulturních centrech, hraje v ČR i zahraničí atd. Vojenský stan, ve kterém se hraje Putin lyžuje, je součástí výtvarného konceptu inscenace. Nepohodlný, stísněný a zahuštěný prostor stanu pro až 100 diváků slouží jako vědomá součást scénografie, která stírá odstup mezi herci a publikem a simuluje atmosféru tlaku a nesvobody.
Ruská mocenská struktura a kolektivní mentalita
Významný prostor v debatě zaujala reflexe ruského režimu a tamního obyvatelstva. Polští účastníci-diváci ve svých příspěvcích uplatňují na ruskou společnost v podstatě kolektivní pohled. Ruskou nečinnost či podporu režimu nevnímají jako pouhé dočasné podlehnutí manipulaci, ale jako výsledek hluboce zakořeněné historické mentality.
Autoritářský systém odvozují v dlouhém dějinném horizontu od dědictví Zlaté hordy přes carské samoděržaví a sovětskou éru až po dnešní struktury KGB/FSB. V tomto prostředí je obyvatelstvo po generace vychováváno k poslušnosti, strachu z moci a k pocitu, že jednotlivec nemá žádnou hodnotu. V diskusi zazněl i popis neformálního fungování mocenských složek založeného na principu výpalného a podřízenosti nižších složek vůči vyšším.
Moderátor Marek Kurkiewicz posunul tuto rovinu k analytickému pohledu na povahu autoritářské moci. Zdůraznil, že ruský režim funguje skrze propracované bezpečnostní struktury. Autoritářský vládce se podle něj chová jako tyran – ustupuje pouze před reálnou sílou a jakýkoli pokus o kompromis či projevenou slabost ze strany Západu okamžitě využije k dalšímu tlaku. Zazněla také kritika dlouholeté západní naivity, která výměnou za levné suroviny přehlížela varovná znamení v podobě války v Čečensku či vražd opozičních kritiků.
Dezinformace, zneužívání historie a téma Volyně
Polští mluvčí detailně rozebírali současný stav veřejného mínění v Polsku a dopady hybridní války. Srovnávali bezprostřední vlnu solidarity vůči ukrajinským uprchlíkům z roku 2022 s postupně přicházející únavou, ekonomickým napětím a nárůstem protiukrajinské rétoriky.
Jako konkrétní příklad zneužívaného traumatu vstoupila do debaty otázka volyňského masakru. Polští účastníci zdůraznili, že chápou dějinnou křivdu jako reálnou. V současnosti ale bývá aktivně vytahována proruskými dezinformačními kanály a trollími sítěmi na sociálních sítích. Cílem těchto manipulací je vštěpovat Polákům pocit křivdy a oslabovat ochotu pomáhat Ukrajině otázkou, proč podporovat národ, který se nevyrovnal s vlastní historií. Zároveň zazněl postřeh, že běžní Ukrajinci – zejména z východních regionů – mají o událostech na Volyni velmi malé znalosti, což vzájemná nedorozumění dále prohlubuje.
Diskutující dále upozornili, že ruské tajné služby působí v zahraničí často nepřímo, kdy skrze místní aktéry, zkorumpované sítě či sociální sítě vyvolávají cílené provokace a zmatek.
Role kultury v době krizí
V závěru se beseda vrátila k smyslu politického a angažovaného umění. Divadlo podle účastníků diskuse nemá předkládat politická školení ani podléhat povrchním emocím. Jeho úlohou je zprostředkovávat bezprostřední lidské setkání, vytrhávat společnost z lhostejnosti, bránit se cynismu a podněcovat kritické myšlení v době, kdy jsou veřejné debaty vystaveny tlaku manipulací.
