Kontext divadelní inscenace
Beseda se odvíjela od inscenace vzniklé před šestnácti lety na základě textů Anny Politkovské. Navzdory svému stáří získala inscenace v poslední dekádě novou aktuálnost, zejména po anexi Krymu v roce 2014. Představení se dnes hraje častěji a výtěžky z něj směřují na humanitární pomoc pro Ukrajinu.

Historický vývoj současného Ruska
Profesor Šmigeľ představil vývoj Ruska od chaotických 90. let přes vzestup oligarchů až po nástup Vladimira Putina, jehož mocenskou základnu tvořili „silovici“ a propojené ekonomicko-politické skupiny. Diskuse ukázala postupnou proměnu systému v autoritářský až totalitní režim.

Mechanismy upevňování moci
V diskusi zazněly konkrétní příklady nástrojů, jimiž Kreml udržuje kontrolu nad společností:
– vojenské operace, včetně druhé čečenské války
– teroristické incidenty před volbami, které zvýšily popularitu režimu
– represe vůči opozici a nezávislým novinářům
– manipulace voleb a masivní státní propaganda

Propaganda a zpravodajské operace
Profesor Šmigeľ upozornil na systematické využívání propagandy od raného dětství až po každodenní zpravodajství. Prostor dostalo také téma zpravodajských operací FSB v zahraničí, šíření dezinformací a financování proruských hlasů v Evropě s cílem oslabit demokratické instituce.

Ukrajina a mezinárodní souvislosti
V části věnované Ukrajině byla rozebrána ruská agrese, její cíle a důvody, proč se je nepodařilo naplnit v předpokládaném čase. Profesor Šmigeľ zároveň nabídl historické paralely (např. Sudety či Anschluss) a nastínil, jaká rizika by hrozila, kdyby Ukrajina nebyla schopna vzdorovat.

Úloha nezávislých médií a angažované společnosti
Diskuse zdůraznila potřebu podporovat ověřená a nezávislá média, která hrají klíčovou roli při ochraně demokratických hodnot. Řečníci doporučili také literaturu — například knihy Timothyho Snydera — které nabízejí návody, jak budovat odolnou občanskou společnost.

Naděje v mladé generaci
Závěr besedy patřil tématu občanské odvahy. Řečníci připomněli, že společenské změny často iniciují studenti a mladí lidé — jak tomu bylo 17. listopadu, na Majdanu či při dalších demokratických hnutích. Zaznělo, že mládež má i dnes schopnost bránit hodnoty, na nichž stojí svobodná společnost.

Varování a aktuální rizika
Beseda upozornila také na rostoucí represe v Rusku, včetně kontrol mobilních telefonů, trestů za nesouhlasné projevy a cílených útoků na svobodu projevu. V kontextu hybridní války bylo zdůrazněno, že Evropa musí aktivně bránit své demokratické instituce.

Reportáž z besedy: Politkovská, ruský autoritarismus a divadlo jako občanská výpověď
Po další repríze představení jsme připravili besedu, která opět přinesla komplexní pohled na vznik inscenace, historické souvislosti i současné geopolitické dění. Diskuse potvrdila, že témata, jimž se divadelní adaptace věnuje, jsou i po šestnácti letech od svého vzniku bolestně aktuální.

Záměr představení a jeho původ
Tvůrci představili inscenaci jako jasné varování před Putinovým režimem a porušováním lidských práv, zejména v Rusku a Čečensku. Představení vzniklo z přesvědčení a z důkladně ověřených zdrojů – především z reportáží Anny Politkovské. Právě její texty z Nové gazety tvoří nosnou linii celého projektu.

Anna Politkovská a význam nezávislé žurnalistiky
Diskuse připomněla, komu vděčíme za autentický obraz Čečenska a ruských represivních praktik. Politkovská, stejně jako další investigativní reportéři, za svou práci zaplatila pronásledováním a životem. Řečníci zdůraznili, že nezávislá média zůstávají klíčovým nástrojem při odhalování pravdy – zazněl i odkaz na práci Petry Procházkové a dalších.

Historický a politický rámec: Čečensko, Putin a sovětské dědictví
Účastníci besedy získali detailní přehled o obou čečenských válkách, jejich brutalitě a politických důsledcích. Druhá čečenská válka se stala katalyzátorem Putinova nástupu k moci – spojeným s využíváním nacionalismu, centralizací kontroly a postupným omezováním svobod.
Diskuse ukázala i širší geopolitickou mapu: propojení současného ruského režimu se sovětskými tajnými službami a jeho snahu obnovovat vliv v Bělorusku, Střední Asii, Gruzii či na Ukrajině.

Ukrajina: konflikt demokracie s totalitou
Beseda označila ruskou invazi na Ukrajinu za střet totalitní velmoci se zemí, která se snaží budovat demokratické instituce. Zazněla zmínka o Majdanu, studentských protestech a historické roli mladých lidí při společenských proměnách. Řečníci vyzdvihli význam občanské odvahy – od 17. listopadu až po dnešek.

Terorismus a tragédie: Dubrovka a Beslan
Velká část diskuse se věnovala také tragickým událostem, které v Rusku zůstávají dodnes nevyšetřené. Účastníci si připomněli útok na divadlo na Dubrovce, při němž použití paralyzujícího plynu připravilo o život desítky rukojmích. Podobně Beslan – obrovské trauma, při němž zemřely stovky lidí a kde rodiny obětí marně žádaly nezávislé vyšetřování.
Zaznělo, že mnohé indicie poukazovaly na zásahy bezpečnostních služeb, vyšetřování však skončila bez jasných výsledků a veřejná debata byla časem umlčena.

Represe a umlčování jiných názorů
Řečníci upozornili na systematické násilí vůči novinářům, aktivistům a opozici. Vraždy, zatýkání a neustálé zastrašování vedly k postupnému zániku občanských iniciativ i pamětních webů věnovaných obětem. V Rusku se tak vymazává nejen opozice, ale i samotná paměť.

Divadelní poetika: humor, groteska a symboly
Beseda se dotkla i umělecké formy představení. Tvůrci používají černý humor a grotesku, aby těžká témata zpřístupnili divákům a umožnili jim vydržet pohled na realitu.
Scénografie vychází z mobilního vojenského stanu, který umožňuje hrát představení v různých veřejných prostorách. Silný dojem zanechala také symbolika matrjošek – metafora vrstvení ruského imperialismu a „zrození“ Putina ze stalinské a leninské tradice.

Reakce publika a bezpečnostní zkušenosti
Diskuse otevřeně pojmenovala i nepříjemné reakce – od urážek na sociálních sítích až po incident v Polsku, kde se objevili podezřelí diváci. Občasná přítomnost ochranky byla proto popsána jako pozitivní a praktický krok. Diváci se často ptají i na autenticitu materiálů a zkušenosti tvůrců, kteří zdůrazňují, že čerpají z veřejně dostupných, ověřitelných faktů.

Host besedy: prof. Šmigel
Do diskuse vnesl kontext také host, který má osobní vazbu na postsovětský prostor. Profesor Šmigel, který se narodil v SSSR a věnuje se dějinám ruska v rámci své akademické činnosti, upozornil na to, že „fakta bolí“, ale právě proto jsou nezbytná pro pochopení současnosti.

Výzvy pro Evropu a potřeba nezávislých médií
Závěr besedy zdůraznil, že Evropa často podceňuje hrozby přicházející z Ruska. Zazněla výzva sledovat a podporovat nezávislá média a reportéry, kteří přinášejí informace přímo z terénu. Účastníci dostali doporučení věnovat pozornost například Deníku N či jiným ověřeným zdrojům.

Dědictví Anny Politkovské
Z besedy věnované dílu Anny Politkovské se postupně stala jedna z nejintenzivnějších diskusí našeho cyklu. Hovořili jsme o její knize, o hodnotě jejích reportáží a o ceně, kterou zaplatila za snahu psát pravdivě. Politkovská byla symbolem novinářské odvahy — a právě její pronásledování a vražda otevřely téma, jak nebezpečné může být v Rusku odhalování zločinů moci.

Vzestup Putina a návrat k pevné ruce
Z tohoto osobního i profesního příběhu jsme se přirozeně přesunuli k širšímu kontextu: k návratu Ruska od chaosu devadesátých let k putinovskému modelu pevné ruky. Diskutovali jsme o tom, jak byl Vladimir Putin dosazen do funkce jako „řešitel“ krizí, jak využil svůj původ v tajné službě i podporu oligarchů a jak se jeho nástup pojil se sérií otřesných událostí – od explozí obytných domů přes útok na Dubrovce až po Beslan.

Čečenské války a formování represivního režimu
V této souvislosti zazněly i připomínky k druhé čečenské válce – masivní bombardování Grozného, tisíce obětí a následné podřízení regionu prostřednictvím klanu Kadyrovců, které se stalo laboratoří beztrestné brutality. Profesor Šmigel popsal, jak se pod rouškou „boje proti terorismu“ formoval systém, který postupně přecházel od řízené demokracie k autoritářství, až nakonec k tomu, co historik Timothy Snyder označuje jako „diktaturu fašistického typu“.

Zákony, propaganda a hybridní válka
V další části besedy jsme se věnovali nástrojům moci, které tento režim používá dnes: legislativě namířené proti opozici, nálepkování kritiků jako „zahraničních agentů“ či „teroristů“, ale také propagandě a hybridní válce. Hovořili jsme o mediální manipulaci, státem organizovaných trollích farem i financování skupin v Evropě, které pomáhají šířit proruské narativy. Konflikt na Ukrajině byl přitom představen nikoli jako spor dvou států, ale jako střet totalitního systému s evropskou demokracií.

Ukrajina v letech 2014 a 2022
Přišla řeč na rok 2014 a anexi Krymu, která změnila geopolitické vnímání Ruska, i na invazi v roce 2022, jež šokovala Evropu svým rozsahem. Diskutovali jsme o oficiálních ruských požadavcích vůči NATO, o historických paralelách, o sovětské imperiální tradici i strategickém významu Ukrajiny. Vysvětlili jsme také demografické a kulturní nuance, které často vedou k mylným interpretacím o „ruskojazyčných“ oblastech.

Možné důsledky pádu Ukrajiny
Zvlášť silná byla část o možných důsledcích případného pádu Ukrajiny — od represí a masové emigrace až po ohrožení bezpečnosti Evropy či odliv investic z regionu. Nahlédnutí do nitra Ruska ukázalo, že situace není černobílá: zazněly informace o protestech, partyzánských aktivitách, dezerci i problematické interpretaci ruských průzkumů veřejného mínění.

Význam nezávislých médií
Důležitým motivem besedy byla úloha nezávislých médií. Padla konkrétní doporučení, koho podporovat, jaké tituly číst a proč je přímá finanční pomoc kvalitní žurnalistice jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se bránit propagandě. Profesor Šmigel doporučil také knihu „Tyranie – 20 lekcí z 20. století“ od Timothyho Snydera.

Občanská angažovanost a úloha kultury
Závěr patřil občanské společnosti. Hovořili jsme o studentských hnutích, o významu kulturních institucí i o tom, proč má smysl chodit do divadel, galerií či knihoven. Zazněla výzva nebát se angažovat, podporovat nezávislou kulturu a udržovat společnost odolnou vůči manipulaci.

Osobní vsuvky a historické souvislosti
Celá beseda byla protkána osobními vzpomínkami profesora Šmigela na devadesátá léta, na rozpad Sovětského svazu i rodinné dějiny, které jeho pohledu dodávaly autenticitu. Doplňovaly je emotivní i odlehčující vsuvky, místní odkazy a pozoruhodné asociace, které pomohly vytvořit živý obraz období, o němž jsme hovořili.

Úvod a význam besedy
V rámci besedy jsme se zaměřili na historický význam holocaustu jako tragédie lidstva, která vyžaduje reflexi a zachování paměti. Diskutovalo se o příčinách a mechanismech této ideologie, přičemž bylo upozorněno na nebezpečí popírání a relativizace událostí.

Osudy Nitranské židovské komunity
Před válkou žilo v Nitře přibližně 6 000 Židů, z nichž se po skončení konfliktu vrátilo jen okolo 600. Diskuse zdůraznila, že samotné statistiky nestačí – důležité jsou i osobní příběhy a kontext, který umožňuje pochopit dehumanizaci a tragédii, již komunita prožila.

Poválečné období a mlčení
Beseda přinesla také pohled na poválečné období a ticho, které následovalo po holocaustu. Osobní svědectví ukázala, že mnoho rodin mlčelo, aby ochránily děti před bolestí, přičemž hlubší reflexe a výzkum se intenzivně rozšířily až po roce 1989. Zmíněny byly i ideologické a politické důvody mlčení během komunistické éry.

Kulturní a každodenní život před válkou
Nezapomnělo se ani na každodenní a kulturní život židovské komunity před válkou. Prezentace nitranského almanachu z roku 1933 ukázala rozmanité role Židů ve městě – od obchodníků a řemeslníků po umělce či sportovce. Apel směřoval k zachování paměti nejen holocaustu, ale i náboženských a kulturních tradic, svátků a běžného života.

Historie skrze umění a literaturu
Důležitou součástí besedy byla diskuse o možnostech přiblížení historie prostřednictvím umění, literatury a divadla. Umělecká ztvárnění, inscenace založené na osobních vzpomínkách a lokální příběhy jsou účinným způsobem, jak oslovit mladé generace a zasáhnout jejich emoce.

Vzdělávání mladých a riziko „přemíry informací“
Beseda upozornila na riziko „přesycení“ informacemi, které může vést k otupení empatie, a na potřebu cílené práce s mladými lidmi prostřednictvím konkrétních příběhů a kulturního kontextu.

Archivy, výstavy a paměťové instituce
Archivy, muzea a židovské instituce hrají klíčovou roli při dokumentování a zpřístupňování historických pramenů veřejnosti. Jako příklady místních projektů byly zmíněny konference, výstavy či stálá expozice v synagoze.

Deportace a mechanismy v Nitře
Beseda se věnovala také deportacím a mechanismům jejich realizace v Nitře v roce 1942, včetně konkrétních míst soustředění a transportu obyvatel do pracovních a koncentračních táborů.

Příběhy zachránců a místní solidarita
Diskutovaly se příběhy zachránců, ocenění „Spravedliví mezi národy“ a místní příklady solidarity, které zdůrazňují význam připomínání lidí, kteří riskovali své životy, aby zachránili druhé.

Osobní vzpomínky a kontinuita tradic
Osobní vzpomínky moderátorky odrážely různé postoje přeživších – od asimilace až po zachování náboženské identity – i důležitost udržování tradic a svátků. Beseda upozornila rovněž na význam pietních vzpomínek a spolupráce města s veřejností při vytváření společných forem připomínání.

Závěr a doporučení
V závěru byla zdůrazněna potřeba uchovávat konkrétní osobní příběhy a vzpomínky jako účinný nástroj pro vzdělávání mladých generací, prohlubovat spolupráci paměťových institucí při zpřístupňování dokumentů a výstav a připomínat příklady solidarity a hrdinství, které mohou sloužit jako preventivní a výchovný prvek proti dehumanizaci.

O našem slavném zájezdy vyšel článek v divadelních novinách v čísle 15/2024 na straně 15 viz https://app.divadlo.cz/archiv/divadelni_noviny/2024/15.pdf

Avignon

Střední škola pojmenovaná po Janu Heweliusze v Legnici (PL)